Můj táta, velitel Osvětimi | Barbara U. Cherish

Název: Můj táta, velistel Osvětimi

Autor: Barbara U. Cherish

Vydání: Víkend 2010

Žánr: historie

Počet stran: 376

Anotace: Příběh autorčina otce, velitele koncentračních táborů Osvětim a Majdanek. Jedinečný náhled do soukolí mašinérie NSDAP a třetí říše. Barbara vyrůstala v relativně zámožné rodině, otec zastával vysoké postavení v SS. V roce 1943 se stal velitelem snad nejznámějšího koncentračního tábora Osvětim. Autorka popisuje otcův příběh nezaujatě, líčí jeho vztahy s rodinou, neuhasitelnou lásku k milence i odlišný život, který vedl jako vyšší důstojník SS. Na konci války byl zajat americkou armádou a uvězněn v Dachau a v Norimberku, než ho vydali do Polska. V Krakově byl odsouzen v rámci "osvětimského procesu". Podle verdiktu poroty se dopustil válečných zločin a zločinů proti lidskosti, a proto byl v lednu 1948 popraven.

Opět jsem si ověřila, že číst literaturu o nacistech je něco jiného než studovat čirá historická svědectví. Člověk musí počítat s tím,  že většina dětí se bude snažit svého otce hájit a očistit - tvrdit, že jen poslouchal rozkazy nebo nevěděl, co skutečně dělá, i když se nám to z dnešního pohledu může jevit jako kruté a naprosto nepochopitelné. Zároveň však nebylo jednoduché ani postavení dětí, které samy nic nespáchaly a pouze se narodily se špatným příjmením. Jen těžko si dokážu představit, jakou tíhu musely nést po celý život - a to platí konkrétně i pro Bärbel, od jejíž rodiny otec odešel za milenkou a nepříliš se o ně zajímal. Kniha je sepsána na základě vzpomínek, deníků, svědectví a protokoů z výslechů, kdy se autorka snažila napsat rodinné paměti. A já ji vlastně i v knize chápala, kdo by nechtěl vidět otce v lepším světle? Možná se skutečně snažil být i dobrým člověkem, jak naznačují některé důkazy, ale zároveň je na nás, čtenářích, jak ke knize přistoupíme a nakolik jejímu podání uvěříme, že se tak stalo. Tato kniha nebyla první, kterou jsem četla z pohledu dětí či manželek nacistů (např. Můj život s Reihnardem od Liny Heydrich). Právě v porovnání s touto knihou na mě zdejší svědectví působilo uvěřitelněji, čtivěji, méně provokativně a děsivě…

Mé hodnocení: ⭐⭐⭐