Starověký Knossós - Heinz Geiss

Název: Starověký Knossós

Autor: Heinz Geiss

Nakladatelství: Vyšehrad 1985

Žánr: historie

Počet stran: 117

Anotace: Evansovy výkopy na Krétě, které odhalily dosud netušenou egejskou kulturu, v níž byla rozpoznána nejstarší evropská kultura vůbec a dále Ventrisovo rozluštění lineárního písma B, díky jemuž bylo možno určit jako tvůrce mykénské kultury Achaje, velice přispěly k poznání antických dějin v oblasti předřecké a raně řecké historie. Berlínský historik Heinz Geiss se s úspěchem pokusil předat tyto nové, překvapivé poznatky širšímu okruhu čtenářů. Na základě torzovitého, ale přesto bohatého archeologického materiálu a zpráv z ostatních pokročilých oblastí východního Středomoří vytváří syntetický obraz sociálního uspořádání, životního způsobu, řemeslné dovednosti i výtvarného umění dávné Kréty a přilehlých ostrovů. Svou pozornost zaměřuje i na odraz této vzdělanosti v řecké mytologii. Zajímavost knihy zvyšuje i to, že autor své vyprávění dokládá bohatým obrazovým materiálem a dále půdorysnými schématy a mapkami.

Starověký Knossós pro mě byl jednou z těch odborných historických knih, které si člověka získají hlavně tím, že jsou přístupné, přehledné a na svůj rozsah překvapivě výživné. Heinz Geiss tu totiž nepíše pro úzký okruh specialistů, ale pro čtenáře, který chce porozumět Knóssu, minojské Krétě a širším souvislostem egejského starověku bez toho, aby se musel prokousávat těžkopádným akademickým textem. Samotná kniha je navíc poměrně útlá, a právě v tom podle mě spočívá jedna z jejich hlavních předností. Mně se četla opravdu dobře. Byla čtivá, zajímavá a díky menšímu rozsahu jsem ji měla přečtenou během chvíle. Právě tenhle formát mi přišel velmi vhodný i z čistě studentského hlediska. Kniha není přehnaně rozsáhlá, ale přitom umí nabídnout dostatek informací, aby člověku dala smysluplný přehled o tématu. V mém případě ale hrálo roli ještě něco navíc. Tím, že jsem byla na Krétě, jsem se na tuhle knihu těšila. Najednou pro mě nešlo jen o další odborný text ke starověku, ale o čtení, které se vztahovalo k místu, které jsem sama viděla a které ve mně něco zanechalo. Člověk už nečte jen informace o dávném světě, ale spojuje si je s konkrétní krajinou nebo zážitkem. Možná i proto jsem si znovu potvrdila, že mě starověk přitahuje víc než středověk - a těch důvodů je nespočet…

Mé hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐