V pekle plynových komor | Shlomo Venezia

Název: V pekle plynových komor

Autor: Shlomo Venezia

Vydání: Rybka Publishers 2010

Žánr: historie, biografie

Počet stran: 224

Anotace: Svědectví přeživšího člena osvětimského sonderkommanda "Až doted' jsem to nikomu nevyprávěl. Je to tak tíživé a děsivé, že mluvit o tom, co jsem viděl, mi stále dělá potíže…" Autentické svědectví někdejšího člena židovského sonderkommanda v Osvětimi – jednoho z mála těch, kteří osvětimské peklo přežili, a jediného, kdo podal ucelenou pravdivou výpověď o smrticí mašinérii, které musel sloužit. Shlomo Venezia se odvážil otevřeně popsat i ty nejděsivější stránky své "práce" a vynesl na světlo šokující podrobnosti, jež odhalují spáchaný zločin v celé jeho obludnosti. Jak konstatuje spoluautorka knihy Béatrice Prasquierová, Veneziovo svědectví je historický dokument, který vrhá světlo na nejtemnější stránku našich dějin.

V pekle plynových komor je přesně ten typ knihy, po kterém člověk jen zavře poslední stránku a a chvíli nemá co říct. Já osobně jsem si musela dát po dočtení krátkou čtecí pauzu. Tohle není kniha, která se hodnotí lehce, protože nejde jen o to, jestli byla čtivá nebo silná. Ona je hlavně děsivá. Děsivá tím, co popisuje, a ještě horší tím, že se to opravdu stalo. Schlomo Venezia tady podává svědectví o tom, co zažíval jako člen sonderkommanda v Osvětimi, tedy v jedné z nejděsivnějších rolí, jaké si vůbec lze představit. A právě to dělá tuhle knihu tak mimořádnou. Jedná se o výpověď člověka, který se ocitl v situaci, kde už skoro neexistovala morálka v běžném smyslu slova - jen strach, přežití a každodenní blízkost smrti. 

Mně osobně při čtení pořád běžela hlavou jedna věc: neodsuzovat. Ano, z právního pohledu by se možná dalo říct, že ti lidé byli vědomě součástí strašného mechanismu. Jenže jak by se v takové situaci zachoval kdokoliv jiný? Když víte, že pokud tu práci neuděláte, skončíte okamžitě na druhé straně - v komoře, v peci, v popelu. Tohle je přesně ten moment, kdy se člověk musí zastavit a uvědomit si, že soudy od bezpečného stolu jsou strašně snadné, ale realita tábora byla něco naprosto nepředstavitelného.

Ta kniha je hodně silná, syrová a místy skoro neunesitelná. Zároveň je ale nesmírně důležitá. Právě proto, že ukazuje i tu část hrůzy, o které se často nemluví tolik jako o jiných. Není to čtení pro každého a rozhodně to není nic lehkého. Ale je to přesně ten typ knihy, který by neměl zapadnout, protože připomíná, kam až může člověk člověka dohnat. A i když na ni není snadné myslet, právě proto má smysl ji číst.

Mé hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐